fbpx

Autor: 20mAr20tIN

Historie Sound44

V prosinci roku 1998 se kamarádská parta rozhodla uspořádat mejdan v tehdejším undergroundovém klubu Šneckenhaus (současný klub Nětčice). Kyjovské „rychlé šípy“ ve složení Josef Kyněra, Staňa Kůřil, Jenda Jelínek a Mira Půček vytvořily základy SOUND44.

Vždy jednou do měsíce připravili taneční party. Postupem času jejich pořadatelské aktivity nabíraly na oblíbenosti, což se odrazilo na stoupajícím počtu návštěvníků a tím pádem i komplikacích s tím spojenými. Klub Šneckenhaus nadobro uzavřel své brány v půli roku 2003 a tím se utlumily i jejich aktivity.

Za celou dobu fungování tohoto klubu se podařilo naplánovat 45 klubových nocí, na kterých se vystřídalo na 70 djs a živých projektů z celého Česka, Slovenska, ale také z Japonska a Anglie.

Mezi nejvýznamnější jména patřili Japonec Takaaki Itoh, Angličan Makaton live, Slovák Rumenige live, Toky a Boss a Češi Pietro live, Elektrabel live, Liner a Paul Hawk. DJ Soldik ve spolupráci s námi uspořádal několik akcí ve stylu lámaných beatů (dnb), na kterých zahráli např.: slovenský Larry, čeští Koogi, Sayko a Soldik.

Od počátku se vždy snažili být za každých podmínek zárukou kvality, ať už se to týká osvětlení, vizuální stránky či samozřejmě vystupujících. Zajímali se o různé formy elektronické hudby, což se projevovalo v žánrovém pokrytí akcí, na kterých jste mohli slyšet styly jako minimal, house, techno, drum and bass, jungle a hip hop.

V roce 2017 došlo k opětovnému oživení těchto prostor pod názvem Klub Nětčice a mohou pokračovat dál v jejich pořadatelských aktivitách.

SUBURBAN EXPERIENCE

Suburban Experience 2000

Line up

Muzzy, Vik, Paul Hawk, XcentriX (Peter Pea Vs. DJ Liner), Mischa & Hubiss

Report

Konalo se to v kyjovském Šneckenhausu. A když se tam něco podobného koná, já tam musím být taky, abych mohl vyprávět, jaké to bylo. Nuže slyšte. S kamarády jsme přišli tradičně po osmé hodině a vypadalo to, že nic.
Ticho, tma. Jedinými známkami života byly svítící okna protější hospody a pár lidí čekajících ve dvoře. Pak se odkudsi objevil jeden z pořadatelů a ochotně mi sdělil, že technika měla menší zpoždění, takže teprve teď se zapojuje mix a máme jim dát prý ještě tak hodinku. A taky že jo. V devět se dveře otevřely a již se zvětšivší čekající dav včetně mě byl vpuštěn dovnitř. A měli jsme nová razítka – vysmaženě vypadající krávu, která se na mě směje ještě teď.

Vevnitř zatím vrtěl vinyly Paul Hawk, aby se doladily poslední detaily a poněkud opozdivší se Koala (asi to nemohl najít) stihl dorazit. Interiér vypadal podobně jako minule. Samozřejmě pódium (na kterém se pařilo fakt skvěle, zkoušel ho se mnou i Peter Pea), tři gramce, počítač, dva mixy plus ten „goliáš“, který tady byl i posledně a nějaká přerostlá reprosoustava, kterou jsem tady ještě neviděl. A nesmím zapomenout na dvě televize, na kterých jsme mohli sledovat jakési animace (nic extra, ale bohatě postačily). Doneslo se mi, že ty obrázky jedou z PlayStation, ale nevím. Každopádně animace v televizi, to je novinka. Plátno by bylo na Šnekáči asi jen těžko k umístění a dvě TV účel bohatě splní.

O půl desáté se Koala, náhrada za nemocného Vika, konečně dostavil a hned šel na to. Začátkový set. Pohodová, chytlavá muzika úspěšně plnila parket. Trochu pomalejší rytmus, nic náročného, co by lidi hned na začátek utahalo. Dalo se to poslouchat i pařit na to. Až byl parket poněkud zaplněný, Koala si začal hrát s deskami trošku víc a už o půl jedenácté (!) se poprvé začal ozývat křik a pískání. Pak chvilku nic a při dalším zvukovém podnětu zase znova. Čekal jsem, že zahraje něco jiného, než co předvedl. Byl jsem sice překvapen, ale nic světoborného to nebylo. Prostě takové akorát.

Po půl jedenácté začal hrát DJ Muzzy. Jeho styl mám osobně docela rád. Tentokrát to ale nebyl takový ten jeho květinkový house. Bylo to tvrdší a převážně o rytmu. Ale Muzzy se svým květnatým samplům stejně neubránil, a tak mu sem tam prosákly do jinak docela dupavého setu. Alespoň to nebylo pořád o tom samém, změna přišla příjemně vhod

Deset minut před půl druhou řekli XcentriX „dost“ a dali se do toho. A šlo jim to ne zrovna špatně. Docela nabušený rytmus vhodně proložený smyčkami různě se měnícími, to byla ta pravá voda na kyjovský techno mlýn. Na place to vřelo a není se čemu divit. Ale abych Linera a Petera Pea moc nepřechválil. Sem tam nějaký ten mix zněl trochu divně, ale to jsou mouchy, které ti dva jistě časem vychytají. Jedna věc mi ale fakt neseděla. Kluci asi tak v půlce setu poněkud zrychlili. Nebylo to sice špatné, ale upřímně – obešel bych se bez toho. Navíc k tomu Liner vybral docela známou věc, která pomaleji zní opravdu líp. Ale jak říkám, vyloženě špatné to nebylo. Ve směru XcentriX vidím docela světlé zítřky. Až pánové vypilují detaily, máme se na co těšit, řekl bych. Ale třeba jen měli tentokrát smůlu, a normálně jim to jde líp, kdo ví…

Ve dvě třicet ráno vystřídal duo XcentriX DJ Paul Hawk. Pár hodin před tím jsme si s ním a pár kamarády (Mischa, Hubiss,…:0) před Šnekáčem povídali. Hawk předpokládal, že už z lidí moc nedostane, že budou utahaní, protože uvnitř to fakt slušně jelo. Omyl. Proč je Paul Hawk ve Šneckenhausu rezidentem? Přijďte si ho poslechnout, uvidíte sami. Atmosféra, kterou vytvořili už Liner a Peter Pea, vůbec neopadávala. Šílenství pokračovalo prakticky bez přestávky a postupující ručičky na hodinkách na to neměly pražádný vliv. Lidi křičeli a pískali a Paul Hawk v podstatě jen točil korekcemi (ne že by neměl co hrát, naopak). Prostě jeho klasika.

Po čtvrté hodině nás přišli svou hudbou oblažit Mischa s Hubissem jako DJ team. Jeden by čekal, že jako poslední trošku zvolní a dají nám odpočinout. A oni místo toho drželi tempo a hráli si vesele dál. Ze začátku jim to i vycházelo, dávali nám pěkně zabrat. Ale nic naplat, v pět ráno už bylo i na place poznat, kolik je hodin. Prázdný sice nebyl, ale docela prořídl. Co bylo dál, už bohužel nevím. Musel jsem jít na autobus.

Mno, devět z deseti. Já osobně si nemám na co stěžovat (dlouho jsem si takhle nazapařil), ale naprosto dokonalé to taky nebylo. Daly by se vychytat nějaké maličkosti, sem tam něco nového, ať ty akce nejsou jedna jak druhá. Jo, já vím, tentokrát byly animace, což fakt oceňuji jako dobrý nápad a taky doufám, že do příště o ně nepřijdeme. Možná by to chtělo trochu obměnit světelný arzenál, co já vím… Ať už tak či tak, přišlo 170 lidí. Je vidět, že ti, co sem přijdou, chtějí se bavit a taky se baví.

Když jsem se jeden moment větral venku, náhodou jsem zaslechl jeden pár, jak si Šneckenhaus chválí. Hmm. Chodím sem od začátku. Na první akci bylo snad 50 lidí (pokud to není moc).Na každé akci je víc lidí, než na předcházející (s výjimkou Free Tekkno Party). Vyvíjí se to. Slibně se to vyvíjí.

Text: Kryton
Fotky: Remaze

Subtension

Subtension

Line up

Poprednny (sk), Benko (sk), Svet-Lux (sk), Liner, Paul Hawk

Report

Zase jednou se konala party v kyjovském Šneckenhausu. Já tam byl a takhle to tam vypadalo. U Šnekáče jsem byl s kamarády po osmé a museli jsme chvilku čekat, než nás pustí dovnitř. Ze všeho nejdřív jsem si všiml, že mají více světel, než je obvyklé (obvykle bliká několik stroboskopů). U zdí stálo několik “krabic”, jakože pódií, které si někdo mohl pamatovat z některých dřívějších akcí. Ty krabice byly ke konci využity ani ne k tanci, jako spíš k sezení. A vůbec poprvé se ve Šneckenhausu objevily dekorace. Sice takové nic extra, ale postačovaly. A abych nezapomněl, šel jsem se podívat za DJs a ten mixák, který tam měli, to byl teda kus! Plus ještě k tomu tři gramce. To bude něco.

Poslední úpravy byly dokončeny a v devět začal hrát DJ Poprednny. Byl to house, ale takový jiný house než to, co známe od Vika nebo jemu podobných z Brna. Nevěděl jsem, co od Poprednnyho mám čekat a byl jsem docela příjemně překvapen. Navíc když pustil moji oblíbenou Groove Armadu… No. Slovenský house je prostě jiný než brněnský a teď už vidím, že stojí za poslech.

Jedenáctá hodina odbila a k mixu se postavil DJ Benko. Lidi roztancovaní Poprednnyho variací na house se nejspíš těšili právě na něj. A Benko hrál. Nutno říci, že se mi jeho sety na party zdály pokaždé takové jakési divné, ale v rádiu (House mix na rádiu Forte, už se nevysílá) se mi vždycky líbil. To, co Benko předvedl, něco takového jsem od něj slyšel poprvé. Jakoby mu někdo vykládal o tom, jaké to ve Šnekáči bývá v nejlepších okamžicích a a on tak hrál skoro od začátku. Čas odpovídal tomu, že lidi se chtěli bavit a taky se bavili.

Z beden se line naprosto monotónní smyčka a někdo začne křičet. Ostatní (potažmo skoro všichni) se přidají. Bez sebemenšího hudebního podnětu. Pak ticho. Za pár vteřin přijde mix a celé je to zpět. Šílející dav, ruce nahoře, rytmus nejen v nohách, mráz běhající po zádech, energie kdejaké hitovky dávkovaná každému zvlášť, tak nějak vyváděl DJ Benko v Kyjově.

V jednu hodinu ráno Benka střídal DJ Svet-lux. A kdo neviděl za gramce, střídání ani nezaznamenal. Svet-lux držel štafetu a pokračoval v tom, co Benko načal. Hudba sice doznala malé změny, už to nebylo tak monotónní (jednotlivé desky myslím), ale atmosféra se držela na stejné úrovni. Téměř při každém mixu se ozýval křik, neochabující rytmus stále bušil do každého a všech, stále se dalo skvěle pařit. Prostě dobrá jízda.

O půl třetí přišel na řadu DJ Liner. Znám jeho sety, a tak jsem zhruba věděl, co mám čekat. Ale on ne. Jak mi říkal kamarád, “takhle jsem ho ještě hrát neslyšel”. Což bylo nejen pro mě za tuhle party druhé překvapení. Liner hrál velice zvláštně a velice jinak. Jakoby si jeho mysl poletovala bůhví kde a nás tam brala se sebou. Nemám nejmenší ponětí, k čemu ten set přirovnat, jak to popsat líp. Tenhle výstup si prostě budu pamatovat, to je jisté.

Po půl čtvrté se dostal ke slovu Paul Hawk. Jako jediný hrál tak, “že všechny tři šavle byly nahoře” (jeho slova). Tentokrát se ale nekonalo nic převratného. Standardní hawkovská kvalita. Jediná potíž byla v tom, že už bylo vlastně ráno a lidi začali pomalu odpadávat. Od páté se Paul Hawk začal střídat s Linerem podle hesla “každý chvilku tahá pilku”. Mělo to takhle pokračovat až do šesti, kdy byl konec. Já s kamarády musel jít už v pět.

Devět z deseti. Party se velice podobala předcházející Free Tekkno Party s tím rozdílem, že přišlo jen 160 lidí. Atmosféra byla stejně skvělá, bylo vidět, že přítomní se baví, což bylo účelem. Podle mě není co dodat. Nebýt konkurenční akce v Mutěnicích (což je vlastně “za rohem”), přišlo by víc lidí. A právě tady je ten malinkatý háček. Kdyby nás tam bylo kolem dvou set, bylo by to lepší, plac by se udržel déle plný. Jinak si není na co stěžovat. To je celé.

Text: Kryton
Fotky: Remaze

powered by

© 1998 - SOUND44. All rights reserved.